Ctrl V a Ctrl C v módě

Fake, kopie a originál:

Jsem jaká jsem. To je věta kterou začínám všude, protože věřím, že je dobré nalít si čistého vína hned ze startu a tak jako umět rozpoznat druhou stranu, je podstatné znát i sebe. A stejně tak jako se neztotožňuji s určitými trendy - překvapení, móda není otročina , stejně tak se neztotožňuji s fake, kopiemi a popřením či pohřbeni originality výrobků a kreativity jejího tvůrce. Proto se pojďme na tento nešvar podívat více do hloubky, neb tento "trendy business" se utrhl z řetězu a teď a tady, jak tvrdí Ektor plní naše představy. Ale než začneme pojďme si definovat, jak a co si vlastně pod originálem představit.

Originál jsem já, jste to Vy a je to dejme tomu socha Davida ve Florencii nebo Diorka či Chanel 2.55. Originál obsahuje Vaše kreativní DNA, nápad, myšlenku a za tím vším je nějaká práce za kterou Vám náleží obdiv a v nejlepším případě i odměna. Když tedy složím song, nechci, aby tento song zpíval někdo jiný, popřípadě chci, aby můj song zpíval někdo buď s odkazem na mou práci nebo s určitým procentem pro mě do kapsy a tím se dostáváme k autorským právům , krádežím a ignoraci ze strany organizací které to mají hlídat ale hlídají tak nějak napůl. Dvojí metr to je pojem, kterému se nevyhneme ani zde, jen se na věc musíme podívat z různých úhlů, zákoně a marketingově.

( - ikonická kabelka Chanel 2.55 , první kabelka na popruhu vzniká s myšlenkou osvobodit ženy od       nepraktických kabelek do ruky.

- Soudit se mohou i značky navzájem https://www.soldoutstore.cz/blog/nike-zaluje-bape/ )

Velká společnost či známější tvář má velký dosah a tím i více možností ve způsobu ochrany. Taková Kim neustále bojující s algoritmy Ultra fast fashion si svá veledíla a outfity ohlídá mnohem lépe než začínající student módního průmyslu či fashion blogger. A tak se to děje, když se na to díváme čisté zpříma. Ten druhý pohled je ovšem profit, jelikož každá mince má dvě strany a i na krádeži se dá mnoho získat. Logo sem, logo tam. Módní domy o tom ví své a my se z originality přesouváme k fakeum a tak profláknutým outletům. Je libo LAGERFELD, Armani nebo MK za skvělou cenu? NIKE, Gucci Dior, Chanel, kde místo jména může být třeba Mademoiselle nebo Paris? Není problém, progres plastické chirurgie nám dennodenně ukazuje že můžeme být čímkoli chceme, když si za to dobře zaplatíme, čímž se od fake módy dostáváme k velmi ale velmi zdařilým kopiím. A že se o nich zase tolik neví.

Je libo většího hráče na módním poli, co takhle Versace Vuitton, Nike Jordan, Dior, Fendi, zde už si skutečně zaplatíme. Originál kopie - zvláštní slovní spojeni, je možné skrz známe mých známých objednat do 15tisic za kabelku, což je výhodný kup vzhledem k tomu, že originál Chanelka stojí čtvrt míče. Poslední italský Fendi Peekaboo je za pořizovací cenu 125 tisíc, u nich do 10. Fendi Sunshine původně 65tisíc za pouhých 5 , ale co víc přátelé, optimalizujeme a zdokonalujeme, protože pro laika je to prakticky nerozeznatelné. Jen si tak trošku sáhnout, i mě to láka ale NE!  V minulosti jsem si sice pohrávala s myšlenkou sepsat do pár bodů jak takový fake rozeznat, ale doba kopii je jiná doba a ta nám to dělá mnohem těžší. Je tedy víc než potřebné, vzhledem ke kreativitě padělků, zaměřit se na jeden typ produktu či značky a být v tom nejlepší. Naštěstí nám to módní nadšenci a sběratelé usnadňují a na platformách jako tiktok či youtube produkují videa a spoty s konkrétními příklady.  

Vztyčné body výrobku, kvalita materiálu, "originální "balení, kód, certifikát pravosti, na to Vám odpovím krátkým příběhem kdy se fake Prada odnesla do prodejny design kabelek pro potvrzení pravosti a dostala jej. 

Když se ještě na skok vrátím k outletům plných levných napodobenin, mám jistotu, že budou z větší části plné právě oblečeni s jasně čitelnými logy značek nebo označeny špatným jménem, popřípadě s originálním jménem, které ale v originální kolekci nikdy vyrobena nebyla, jak originální. V jednom takovém jsem v USA byla a jediné v čem se lišil od těch českých byla rozloha a větší výběr. Takové Coach tenisky tam vyšly v přepočtu na necelé 2 tisíce a design kabelka obdobně jako na bazarech. U nás se nejčastěji setkáváme s brandy jako MK a Guess, což u Korse chápu a u Guess nerozumím, za hranicemi totiž zas tak velké halo není a u nás je zbytečně přeceňovaná ba dokonce nadceněna vzhledem k originálu. Taková místa jako Marketplace tyto fake výrobky šíří jako mor, což mě přivádí opět k Ektorovi  - jejich tlak jejich svět hned pryč z hlavy a k tomu dávat si pozor na to co kupujeme, pokud podobně jak já chcete platit za skutečný výrobek.

( = Meta je pouze platformou k vystavení výrobků, prodej probíhá individuálně mezi prodejcem a kupujícím a FB či Instagram se na prodeji prakticky neúčastní, jen ho sleduje , chytré.)

Proč se dělá fake?

Protože země je stále kulatá a lidé stále trpí nízkým sebevědomí na kterém tento kult originálu, log a napodobenin stojí. A ten druhý úhel pohledu na pančovaní je prostý fakt, že fake móda vlastně umělcům nedělá neplechu v obratech jako na začátku ale dostává je do širšího podvědomí veřejnosti a tak se navzájem toleruji a prosperují z toho. Problém nízkého sebevědomí a dokazování si vlastní hodnoty věcmi je už tak hluboce vryt do naších životu že i dva kohouti na jednom smetišti můžou být docela v pohodě a je docela možné operovat s myšlenkou že i velkým hráčům na poli světové módy autorské krádeže nevadí, přeci jen ne všude se vyplatí patentovat a tak stačí jen hlídat produkt před vypuštěním do světa, což mě osobně vadí dost, protože PRE kolekce mne nespokojuji tak jako uspokojovalo sledovaní originálních kreseb návrhářů ještě před finálním ztvárněním, které dnes už nikde nenajdu protože se kradlo a kradlo. Další smutný fakt je, že většina kupujících a zájemců si tento trik neuvědomuje, ba dokonce věří že opravdu originál kupují. (i v kamenných prodejnách a eshopech) což mě přivádí na cestu do Turecka a Číny kde jsou skutečnými umělci na poli obuvi a ne jednou se nám stalo že se tyto modely dostaly buď na focení, do obchodu a z obchodu domů, a to za plnou cenu. Ale nejen obuví je člověk v této zemi živ, skutečnost vypadá asi takhle, představte si velké pole a na tom poli mnoho velmi mnoho hangáru, kde je mnoho velmi mnoho špatně placených lidi v ještě špatnějších podmínkách. Jediné, co tyto hangáry odlišuje je jméno značky, která v nich šíje. Další smutný fakt je že ať je to pole originální nebo jen kopíruje, velký rozdíl v nich není.

( Pamatujete, že pouze drobné značky a Haute couture dnes šíji ve svých rodných zemích, všude jinde je to drahé, vyjma Ultrafast fashion, ti šíji ve svých zemích, ve stejně strašných hangárech, lidmi, kteří jsou mizerné placení jako ve výše zmíněných zemích. )

Propracovanost přátelé, to je to slovo, které se mi honí hlavou při skládání milionů myšlenek do jednoho článku. Propracovaný trh kde se jeden naučil existovat s druhým, dochází k Babylonskému zmatku, nehlídá se nic, dá se koupit všechno a když je to moc okaté, zachová se tvař a pozmění se logo. Až si začínám myslet, že svět je křivější, než ho sama vidím.

Tvůrčí práce, nedostatek zdrojů, špatně placený lidský faktor. Je opravdu k uvážení kupovat střídmě a nehonit si ego něčím co nemá žádnou cenu. Fake ani kopie ji totiž nemá a čím dříve se z této iluze probudíme, tím lépe.

Proč fake No2.?

Protože to není originál, lež má krátké nohy, a hlavně nižší vydrž. Opravdu chceme stavět naše životy skříně a vztahy na iluzích nebo se chceme budit do skutečného raná, kde voní káva, a ne napoj s kávovou příchuti? Chceme pracovat na svých komplexech, dívat se upřeně nebo toužíme očí raději zavřít? Co vlastně chceme? Protože ultra rychle pilulky nefungují, stejně jako nebude fungovat efekt COPY-FAKE hodnoty. Možná budeme na správném místě, ale se špatným doplňkem a to mi jako odpověď bohatě stačí. Lhostejnost je pak v těsném závěsu za propracovaností. Nejen že se nám mísí v jeden celek ale brousí i do kolekci spíše nezávislých značek ( Vetements) které se jí demonstrativně snaží otočit ve vlastní tvorbu nápisy fake is real nebo obrácením kalhot.

Ovšem na jednu věc je i copy capo krátký, a to je vysoká pokuta – to když se hrajete s velkými hráči a pro tyto případy i v anarchii existují pravidla. Jedním takovým je, že kopie a originál nesmějí být identické, což nejlépe demonstrují např. parfémy. Ze zákona je sice uveřejněno složení ale ne "přesné" složení a postup,  klasika je pak to, že si objednáváte Balenciaga ale dorazí k Vám Bajheclaca, taktéž identické sneakers  Prada ale místo Prada mají nápis Milano, Fashion nebo Style. Zdá se to chytré? Pravděpodobně. Jsou prodejné? Pravděpodobně. Zákonem napadnutelné? To je otázka, pravděpodobně ano i ne.

Na závěr si dejme ještě malý příběh o kouzelných botách jménem Air Jordan, Mocha.

Dokonalost snoubící se s talentem prvotřídních materiálu, velké jméno a hodně styl. Vše na první i na druhou dobu hraje jako ta nejmelodičtější píseň, která lahodí všem smyslům. Detail ku detailu, krok ke kroku, tak pohodlné, Mocha, pojďme snít..  Jen dokud se na nás neusměje vnitřek, kde štítek pod silou potící se nohy podlehl po týdnu a to je detail, který Mocha mění na kopii, ale detailně se liší.

MC.