Vlněný marketing a kousavé svetry

Nejspíš ráda strkám prsty do zásuvky, ale rozmohl se nám tady takový nešvar a to šach mat na neznalost zákazníka. Takže si pojďme nejprve shrnout pár důležitých pojmů v textilním světě, a to konkrétně ve světě vlněném.

Woolmark je australská společnost dohlížející nad kvalitou vlněných výrobku. Tato společnost je také majitelem ochranných známek, o které lze požádat a po detailním  procesu je i získat. Mimo jiné je společnost angažovaná v otázkách šetrného zacházení se zvířaty a v problematice moderního otroctví a dobrých pracovních podmínek. Shrnuto podtrženo je to otázka kvalitky a již zmíněné označení pod ochranou známkou Woolmark můžeme najít v několika variantách.

Pro nás nejdůležitější a tím i nejčastější je označení:

Wool rich blend = ve výrobku je min 50% vlny a zbytek tvoří příměs

Wool blend performance = ve výrobků je vlny min 30 % a zbytek tvoří příměs.

Označeno logem přátelé - VŽDY.

Logika praví že jakékoli označení získáváme hlavně pro sebe, aby náš výrobek byl mezi ostatními potvrzen jako lepší a tedy kvalitnější. Zneužití známky je dle mé blond hlavičky podvodem a tím i poškozením, pokud kvalita neodpovídá standardům společnosti.

Záměrně tedy neoznačuji výrobce, protože ráda usínám klidná ale ráda bych podotkla že Wool blend v tomto případě nezachraňuje ani označení Premium quality, které slouží spíše jako menší reklamní poutač.

Pamatujte, že dobrý obchodník se kvalitou rád pochlubí, zvlášť pokud proces získání známky nebyl nejlehčí. Jenže ani na štítku ani na webu výrobce jsem o spolupráci s Woolmark nenašla ani slovo ani označení, což je s podivem, jelikož jiné organizace obchod zmiňuje. Je tedy otázkou, jaká kvalita ve výrobků je, ale budu věřit že svetr je skutečně z více jak 50 % vlněny, jenže:

Malé okénko do procesu praví, že z ovečky můžeme získat mnoho druhů vlny, důvodem proč tedy vlna kouše a kousat bude je fakt, že byla k výrobku vybraná ta levnější, některé vlákna (srst) mají svůj povrch pokryt šupinkami které dráždí pokožku, zvláště tu citlivou a výrobek bude tedy z levnějšího a méně kvalitního vlákna které nezachrání ani 8% mohéru, bavíme-li se na úrovni textilního průmyslu.

Druhou variantou bude že je výrobek tvořen směsi recyklované (recyklaci vlněná vlákna trpí vyjma kašmíru) a zbytkové vlny a zbytkového mohéru, která by jinak šla do bytového interiéru. V nejhorším případě je zdroj z pochybných farem kde se nemá dobře ani ovečka ani zaměstnanec, i když doufám že uvedené místo původu nebude stejná blamáž jako prémiová kvalita na štítku. Ach ten marketing a politika a chudák ovečka ta to nakonec vždycky odnese. Zde by pokárat zasloužil opravdu někdo jiný.

Proč tedy prémiová kvalita gryze?

Když tedy Ralph Lauren a jiní dokáži Woolblend svetr nacenit na hodnotu od 7 tisíc a hodně vysoko (kvalitní vlny máme stále nedostatek proto i cena roste spolu se vším vzhůru), je tedy záhadou proč tento nejmenovaný řetězec dokáže srazit nesrazitelné.

Odpověď se proto nabízí sama, a to že je třeba zkoušet, neb vlna možná vlnou je ale vlákna zas taková hitparáda nebudou. Zahřeji to ano, ale bez podšívky což je i rada pro Vás či spodního trička, košile nebo čehokoli jiného je tento kus dlouhodobě nenositelný, protože se laicky udrbete. Výdrž může být dlouhodobá pokud je vlna skutečně vlnou a péče o ní správná ale je lepší dát přednost skutečně pěknému kousku než svetr po pár nošeních pohřbít do skříně.

TIP: Již léta profláknutým trikem je pak označení vlněný (bez speciálních kvalit), i zde sledujte štítek , vlněným může být označený každý produkt vlnu obsahující, i kdyby se chloupky v něm daly spočítat na prstech jedné ruky. Produkt nemusí být ve finálním provedení zlý ale neměl by Vás zruinovat pokud je jediným důvodem jeho ceny trendy střih či vzor. takže pozor nejen u svetrů, ale i u kabátů. 

A tím se malá Erin Brockovich loučí a přeje krásný předsváteční den.

MC.